Ilustrace nějaký starý pohádky

Letos na Ponta Sabione

za teplé noci

s jasným mořem

,,kdyby Noci bylo Moře

                     odepřeno

Moři ukradena Noc

těžko bych teď stála

po kotníky bosá

těžko bych teď poznala

jak dává se

ty dva v objetí

                     neuvidět “

Tak neptala se

nepídila za ztrátou

- prostě letěla za šuhajou

Nad hrobem kolébky Země

Na konci vesmírného programu

našich zemí

Zemi opustíme

upustíme od zemského programu

Až se to stane

nad hrobem kolébky Země

prosím nepleťte si odvahu a hrdost

s bezohledností a neúctou

další mimovesmírný program

už možná nebudeme moct

úspěšně ukončit

Láska prochází břečťanem

Koupu se v jedu z břečťanu na bolení svalů srdce

a jak věřilo se postaru i játra si takto ošetřím

krev se mi tělem honí nebo zrovna stagnuje

hmm … nebe - už cítím jak to funguje

kdybyste mi do jater píchli

výtečně

možná krátkým otvíracím nožem

pomalinku černota černá nekalá

vyteče

dyť placebo funguje na 40 %

A jakou že z lásky trávím nekalost?

manipulace až dost a špetku ze závisti

ignoranství důsledně ověnčené strachem

a k tomu jako drahý skvost

mou pověstnou spořivost

Jak jsem měla náročnej tejden

Omlouvám se, že jsem byla taká protivná

sobě teda rozhodně

k tobě jsem možná byla odtažitá

k sobě teda rozhodně

Měla jsem náročnej tejden

na každým kroku mě následovalo

tvoje rodné město

V rádiu - tvoje rodné město

v bedně - rodák z tvého rodného města

ve kšeftě - výdobytky z tvého rodného města

dopravní zpravodajství - z tvého rodného města

Nikoho odtud neznám, nepamatuju

se, že bych tam někdy byla

ale hlavu mám – z tvého rodného města

nafouklou, jak z kynutého těsta

Preference poloviny roku

Na konci první půlky diáře

na konci první půlky roku

si Leo a Alfréd dodali kuráže

k polovičnímu skoku!

Na konci toho samého kalendáře

cely skok zavrhli právem ,,sketa“

aby se s jistotou v té samé malosti

chlebíčků dožrali do dalšího léta

Jak se tvoří

Odhodivší zmačkané papíry a skici

rozpíjejí ideje ve svou náruč

podmanivé pachy a chemické reakce

knedlíky v krku

Kleštěné cesty klestí

všemožným nářadím s potenciálem

tvořit - nebo vraždit

myslím třeba kladiva

Je pořád možné vzít čáru nebo vlézt do díry

nebo prostě vydržet a

skrze bolístky znělé vesele

a skrz ty zavržený ideje

taky tu finální porodit

Jsem-li na trati, nikdy netratím

Trať mě vodí od ucha k uchu

po poutích plných vzruchů

opájí mě unaveně soumrakem

ráno vilnými jitřenkami

odpoledne houpá mě smyšlenkami

Pokus o love song 2

Zalíbení, soucit, stesk a slast se nenásilně vkrádá

vdechne mi život a za rohem mě nutí strádat

žádný druhý pohled, žádný šíp, zbloudilá střela

jen pomalu a jemně a pak docela

Do kostí mi vrejvá obrazy lásek

pokus o love song jedna, o sobectví nic neví

jsou to ty samí kosti, který má úplně každej?

jako má zlámaný prsty i srdce

každej komu je to fuk, hladí zase

nepřeháním

pokus o love song dva, muže být dílo náhody

,,Jsou to spojený nádoby, copak ty to tak nemáš?“

,,No mám.‘‘

Proto soucit, stesk a slast se nenásilně vkrádá

vdechne mi život, a za rohem mě nutí strádat

matrici otiskuje, proč ne, vzlíná z kořenů tvý něhy

kuje ji z oceli a v nekonečnu přemosťuje břehy

Každej to někdy nedá

Čtyři deci pravdy červené

dva panáky

a Svět se motá

říká mi že musím z kola pryč

že v citech jsem plochá

Fakt je

že nevím v čí náruči

se výhledem na mísu kochám

ale často se to nestává

tak snad odpustíš

já odpustím tvým botám

O letadle

(dědovi)

Pojď se se mnou vznášet

za noci pláště

pojmem vzdušný obal země

začni jemně

patřím k němu a ty ke mně

Půjčím ti plechový křídla

seženu zřídla

upletu ze smaltovaný vany

bez bázně a hany

vzlítnem k sobě přikovaný

O co nás připravím fyzicky,

možná navždycky

třeba až ti slezou vlasy….

to nahradí laně a lesy

nebo bicí a basy

možná motory, hlasy

máme orient možností na zlý časy

Perfektní tvar, těžiště mýho draku

je mechanickej Pegas s vrtulema

vykřič všechno, co máš na jazyku

osud tandem!

kapacita pokořena

Emoce moci – mocné

výhledem oněmí

plodí volnost

pro obraceče tahu nenáročné

Black velvet je příznivá viditelnost

Sbohem tomu (co lidí normálně dělaj, když se chtěj osvobodit)

Kolik procent jedinců

z blíže neurčeného celku

včera celý den myslelo na šukání

a zahánělo to prací?

Kolik procent jedinců

z blíže nepopsaného celku

vykořenilo z neúrodné půdy

a stalo se ptákem?

Seš jeden jediný z celku

nechceš ani šukat

ani hákovat

ani lítat jen tak?

Tak sbohem tomu

co je jednoduché hnití

vítej v boji na hraně bytí

Čára

Hořící oči, hořící lokty

na kolik mi to vyjde

oblíbená buňka a už si nic nepametám

jen

take the line

take the line

take the line

Hořící gesta mříží poskládaných z pruhů

v příznacích hluku, odcházím z klubu

takže teď mi přiletěl míč, co dál?

jen

take the line

take the line

take the line

Jak jsem měla hlad

Jsem silnější než hlad

i ve chvíli kdy si nemohu pomoci

si pomoc najdu

Jsem silnější než povinnost

i ve chvíli kdy mě chce zlomit

si v ní najdu zalíbení

Jsem silnější sama

roztančím svoje srdce

vydržím až do rána

vydržím až do večera

 ... jako včera

vydržím léto

vydržím jeho

vyspím se v zimě

to spi při mně

Tříska na celý den

To bylo hezké strávit s tebou skoro celý den

myslím, že malá včelička do žíly za to stojí  

i tříska pod nehet za to stojí

bylo hezký strávit s tebou skoro celý den

a teď už mě nech na pokoji

víš, že do tebe blázen jsem

Liška podšitá

Podšívka v saku postaršího lva salónů

liška podšitá ornament je počin

To pak chodím tajně zadním schodištěm

důkladně zvažuji svůj předminulý zločin

Možná se přiznám

nejspíš ho zašiju hloub

nebo se zasměju

někoho jinýho namočím

Budu se tvářit vážně

v saku obráceném na ruby

pohoršeně vyčítat novému viníku

že mi na to skočil

Jak zhasl

Říkám si

o autorovi těchto básní

že je trochu blázen

říkám si

jestli se ještě trochu zasní

lehnu si k němu na zem

už zhasni

Udání

Krajina kterou necháme ladem

změní ráz

všechno co dosažené hladem

je hlazené zas

posílená slabost roste v nás

ale láska už to není

tu zabilas

Ano stále miluji tě

už ne víc než sebe

bude-li to pro mě dobré

bez kliknutí

udám tě

pro všechno dosažené hladem

a hlazené zas

co zabilas

Holubička

Tak už asi vím jaké to je

ztrácet čas dobrým vínem

ale skleničku si ještě dám

protože se necítím vinen

Holubičko uřícená

pan vedoucí se na tebe dnes směje

netroufneš si na to myslet - ach

ale konec dobrý i pokrytci k dobrému spěje

jako Gerdu

jako známou z dětství - vyhrabe tě ze závěje

Tak už asi vím jaké to je

ztrácet čas dobrým sexem

opájet se budu vinou

protože s vínem sek sem

Holubičko uřícená

dobře ses na vysoký noze zasloužila

netroufneš si na to myslet - ach

ale až fakt nebudeš moct aby ses občerstvila

neb tvůj klín

jako známost z dětství - jsi klínem vyrazila

Jak ve 3D popsat vysoké napětí

Tančící dráty vysokého napětí

… sakra to je fofr

netváří se vůbec nebezpečně

jsou jako tajemný holky

na první pohled – !

na druhý pohled - nejkrásnější

na třetí pohled - nejkrásnější ?

Na čtvrtý pohled – 1+2

pořád na čtvrtý pohled – strach ?

Pořád na čtvrtý pohled – strach +1 = !

… sakra to je fofr

jak když modeluješ ve 3D prostoru

studie předmětů v rytmickém pohybu

hudebního videoklipu

třeba tančící dráty vysokého napětí

90 - 60 - 90

Obrázky ctnosti

pod rameny

rty a oči

nakrmený

svaly a prsty

jen tak natažený

ani kapku nazmar

ale předem promarněný

Celkem svěže

Nebylo to ani tak rozbořený stavení

ne jako malebná rujna

vůbec jako katalog vysněnejch

na klíč

…

kyčel mě bolívá už od dvaceti

(asi je to jedno)

ale umřít můžu v minutě

nebo z hodiny na hodinu

neznamená že se

vykašlu na kvalitu týhle hodiny

v polorozbořeném domě

ani rujna

ani katalog

ani blond ani bruneta 

co se mnou tuhle hodinu tráví

(sedí vedle mě)

ztraceného času litovat nebudu

odbíjelo nám to celkem svěže

Odbíjelo nám to celkem svěže

za hodinu bude zase něco jinak

něco nebude jinak

nebude ještě neidentifikovatelně

dlouho

Měli jsme někde v možnostech

i revoluci

ale naší generaci byla upřena

dovednost konstruovat vize

budoucnosti

nějak se to nemáme od koho naučit

nějak se to stalo nebezpečným

ale můžeme třídit odpad

šetřit vodou

to každej

děti mít budeme

co je naučíme nevím

nikdo si to moc nepředstavuje

jsme naladěni postapokalypticky

přestože apokalypsa rozměru

rozsahu science fiction

rozlohy fantazií

scénáristu posledních čtyř dekád

tak taková ještě nenastala

dnes a už na věky je jasné

že apokalypsa probíhá právě teď

plíživě a nenápadně

pomalu ...

vlastně docela svižně

Takže to po nás bude potopa

a ne proto

že bychom byli velká voda

- proto, že zaspíme dílčí proudění sraček

- proto, že nebojujem ani s vlastními problémy

- proto, že na vlastní marnosti našich malých já

necháme si napsat antidepresiva

být z něčeho nešťastnej

nebo mýt problémy

není nyní v normách

hodina nám odbíjí nenáročně

a nedramatizuje to

(použít dělohu a zaplácnout tak smysl života nestačí

svobodný matky stejně sotva zaplatí bydlení)

jak říkám

nedramatizuje to

Ze stínu pochybností vyvěrá

plíživá apokalypsa

lehká a atraktivní

netíží tebe ani tvýho psa

na kterýho balíš holky

- taky se nechám sbalit

tvůj bezstarostnej pohled

mě žhaví

Tak mě teď nezchlaď nějakou blbou hláškou

ať nám to třídění odpadu

a šetření vodou

a každýmu

odbíjí celkem svěže

Mrtvé lány

Lány ležících postav

lamou tíhy hříchů

obrysy stojících postav

obrovská hloupost povznáší

(milenci je vykoupí

dokud jsou ještě tak hloupí

aby spolu stvořili život

a vrhli ho

do

mrtvého lánu

ležících a stojících postav)

Nepřehledný úsek

Běžci mračen zakrývají mlhu

cesta není

co nevidíš

to není

těžce nepřehledný úsek

Válečné korálky

Jeden by neřekl, že je ještě možné usínat

ti v náručí

a slintat

ti přitom po ruce         

Jeden by neřekl, když to byly tvoje ramena

a z ničeho nic držely celý svět

a až si to odpracovaly

prostě svět položily na zem

kopřivami nezarůstá

jen proto, že se o něj hezky starám

Úleva

Úleva

Vidíš je svým oknem vrtět korunami a kývat krky

hlavy nemají žádné

ale

pohrdavě vrtí větvemi

že se chováš bezhlavě

Vždycky po ,,tom“ je svým oknem vidíš vrtět a kývat

bez hlav jim to připadá snadné

ale

utěšitelsky třepou listy

to že se chováš bezútěšně

úleva – sex – vina

to je 

Brno - nenávidím

Brno je pořád plné lidí

někdy je trochu nenávidím

snad se zabavím s vlastními kamarády

milenci ti

mě mezi kamarády nemůžou brát          

,,Můžu ti zavolat?“

,,…se nehodí.“

Vím to, nejsem malá

ale kdybych mu za 5 minut stála

zavřel by mi hubu

zúčastněným by se mělo ulevit

a já si ji můžu večer vyhonit

Nezdá se

přesto v tom neumí chodit

Brno to umí

-          uchlácholit

je mu šumák, že mě někteří lidi

zrovna trochu nenávidí

Zabalená k předání

Cynik má sňatek za nevýhodný obchod

pár let podepsanejch

pak nesporná řízení, vodchod

Skutečný problém jsou bílý šaty

To s panenstvím bych v rámci tradice ještě přešla – je to známá fraška

Ovšem pozice

dokonalýho, nepoužitýho, neposkvrněnýho

zboží, zabalenýho k předání

a ty kecy o barvě domácích spotřebičů

Ani piču!

To mi seškrabuje kůži na rukou zevnitř

Cynik ale nejsem

Jednou jsem viděla k zabalení

barevný, duhový, nádherný

Potencionální ženich by si z té krásy sedl na prdel

Ochladit se

Někdy se nechceš koukat na nápisy na dveřích

chceš se dívat jen na kachličky, na šedý a černý

znám tě celkem dobře – chceš splynout v nich

chladí - v tom bývaj vždy přívětivý, věrný

 ,,seš jako fakt trapná“ říká tvoje ségra

Je ti trochu špatně, tak je chceš obejmout

po opití se do nich vpít

a už se nezvednout

Ticho

Flákaj se u Čedoku

a myslej, že se jim hroutí svět

je jisté, že jako já nevědí nic -

neviděli mého přítele nevyvádět

Čtyři kovadliny - sen každýho hromadiče

Právě ve chvíli, kdys myslel

že už smíš uchopit Vyčerpaný

tak mi na nohu spadl kus kulatiny

Další odpustek tě zabolel

protože jsme jím poznamenaný

v oparu kolem tíže čtvrtý kovadliny

Pak vlastní sen ti naletěl

a objekty tvý touhy jsou nemocný

touto dobou kovy mění na rostliny

Jsou transformovaný

jak veterán
tak kontejner na zdechliny