Od malička nás doprovázel šum lesa
i tam kde z lesa kostry zbyly
šuměl
mohli jsme to cítit ale necítili
i ze dřeva jsme
jak tupé špalky
Zahrabali jsme kostry do země
poplakali a pili
a radovali se z nového růstu
že i po nás kostry zbyly
a nové hluché špalky
zas pokvetou
