Pořád vnímám i život, ve kterém jsme se nerozešli
nežiju ho
ale tak nějak cítím, jak probíhá někde jinde
kde jsme nechali domov mezi otevřenými dveřmi
ale není to nic o čem sním, věř mi
svěřit svou svobodu do péče ženy
je úkol hodný hrdého muže
srdce mohou zpívat
kde struny zůstanou oněměny
jenže ty nejsi pouze mužem
oči laní dna nedohlédneš - ani hromady třpytivého kamení
ani zranění
ze života, ve kterém jsme se nerozešli
Žádné komentáře:
Okomentovat