Pořád vnímám i život, ve kterém jsme se nerozešli

 

Pořád vnímám i život, ve kterém jsme se nerozešli

nežiju ho

ale tak nějak cítím, jak probíhá někde jinde

kde jsme nechali domov mezi otevřenými dveřmi

ale není to nic o čem sním, věř mi

kolik spřízněných duší máš i tolika pravd se dotýkáš

tak je to ona která je ti tak povědomá

tvým úkolem je plnit její přání

je to úkol hodný muže

zanechat svou svobodu a svěřit ji do péče ženy

srdce budou zpívat kde struny zůstanou oněměny

jenže ty nejsi pouze mužem

oči laní dna nedohlédneš - ani hromady třpytivého kamení

ani zranění

ze života, ve kterém jsme se nerozešli

Abych poznala její nové jméno

 

Měla jsem dojem že je to někde na záznamu

hledala jsem ale

výstřední pojmenování fungovalo jen při pozorování hvězd

vrhání v kostky párem drahokamů

pak natvrdo upustit co je skryto v pěst

z pěsti vzápětí poklad beze jména

z pěsti vzápětí stane se dlaň

dlani žádám i nabízím v jeden čas

uhoď mě svou největší silou

abych uvěřila v nás

abych poznala její nové jméno

jméno facka už je pozměněno

Dlouho tě přivolávám

 

Dlouho tě přivolávám

Před svými talenty zkrátka neutečeš!

Nosíš s sebou jen tak mimoděk kousky z oblohy

a ve vlastním herním prostředí

sbíráš schopnost učit se jazyky

rozpoznávat gesta a pachy

odvracet se tváři očního kontaktu

ale otevírat bezelstně srdce

a záhy čteme si spolu každý svou knížku

Dvě přítelkyně

Jsi jeho spřízněná duše!

Tušé!

Možná je to jen gesto

ale nabízím ti všechny svoje kordy 

to překračovat vlastní stín

ne tak konfliktů hordy

s námi poroste do veliké krásy

kontrast učí nás kde rostl blín 

daří se i trsu kopretin

Bůh všeho nemožného

Strach mě znovu zkouší z věrnosti

nestydím se být na kost mokrá

nestydím se být na kost nahá

je mi zrovna tak dobře

nechám se vyzkoušet

s jistotou patřím kam patřím 

a zas se tam vrátím

Strach mě zkouší z věrnosti

všeho noc vzývá k hřmění nízkých vln

,Služ mi a přání plň!'

nestydím se být na kost svá

sundej mi obojek z pochvalných slov

prsty z hebké vody která protrhla hráz

i když se bojím vrátím se tam zas

Strach - Bůh všeho nemožného 

Kdo zná jeho skutečnou tvář?

nestydí se být na kost nahý

nestydí se být na kost překonán

zkouší mě v náručí Muže

kde vystavěl portál nutných změň

a hebkou vodu bez okolků mění na oheň 

(Budu to moci napravit?)

 

Oceán kvůli mě zapadá za hory

uškrtila jsem rybu plastovým řetízkem

přání mi splnila a pak chcípla

budou mi chybět její oči?

topím se v penězích

Oceán kvůli mně zapadá za doly

uškrtila jsem rybu plastovým sáčkem

přání mi splnila a sečetla hříchy

přání mi splnila a zjevila mi

co ještě dostanem když svět pořádně zmáčknem

notně by mě vyděsila

ale už jsem v televizi viděla skutečné hrůzy

Oceán kvůli mně zapadá za horizont

uškrtila jsem rybu nebo si ji koupila uškrcenou?

v jejich kalných očích 

malým dětem tetují lži na zádíčka

hoří Země

a všechny ostatní matky s ní

budu to moci napravit?

budu moct mít děti když si objednám…

tepelné čerpadlo s fotovoltaikou?

V hlubinách kapsy

 

Skoro každý měl někdy hluboko do kapsy

paradoxně je pak dotyčný uvězněn na povrchu

jako Jamesovi ostrovy se v hlubinách nemůže setkat

se sebou

všechno jsi udělal správně

udělal?

zuby se ti kazí

čistíš je asi málo

okno odehňívá

bylo asi špatně ošetřeno

zdají se ti sny o minulých životech

a kde je ta budoucnost

s tebou

s tebou kamení oplývá něhou

                        učí se milosti